Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Československo mezi světovými válkami patřilo ke světovým leteckým velmocím. Pateří jeho letectva se ve 20. letech stala legendární Avia BH-21, která se dokonce dočkala licenční výroby v Belgii.

Rudý ďábel aneb Slavná stíhačka z Avie

Avia BH-21
zdroj: WikiMedia Commons Avia BH-21
aktualizováno 23.11.2012, 00:41 | 23.11.2012, 00:03 | dpo

Československo mezi světovými válkami patřilo ke světovým leteckým velmocím. Pateří jeho letectva se ve 20. letech stala legendární Avia BH-21, která se dokonce dočkala licenční výroby v Belgii.

Na začátku 20. let čs. letectvo disponovala různorodou směsicí letadel. Šlo především o válečné přebytky z Francie, menší počty strojů zděděných po habsburském mocnářství a také několik typů z nových českých leteckých továren. Byl to neutěšený stav z hlediska logistického, navíc stroje z Francie už pamatovaly leccos a pomalu se rozpadaly. Pražská firma Avia v té době vyráběla na svou dobu velmi progresivní jednoplošníky, z nichž většina se dostala i do výzbroje našeho letectva. Za všechny vzpomeňme stíhačku Avia BH-3 nebo dvoumístný stroj BH-5 či BH-9. Jenže ukázalo se, že přes svou pokrokovou koncepci nejsou díky svým vlastnostem ideálními stroji pro řadovou vojenskou službu, a tak letectvo dostalo jen menší počet jednoplošných avií.

 

Přečtěte si také:
Avia BH-3 - 12
(Foto: oficiální zdroj)
BH-3: Stíhací bejk z Avie předběhl dobu

 

 

Ministerstvo národní obrany (MNO) hledalo stroj, který by byl finančně přijatelný, výkonný, spolehlivý a na pilotáž nenáročný, aby mohl být do služby zaveden ve velkém počtu. To žádný tehdejší čs. typ nesplňoval, ministerstvo vždy objednalo menší sérii nějakého typu a po zkušenostech ze služby už o další nejevilo zájem. Vynikající konstruktéři ve službách Avie Pavel Beneš a Miroslav Hajn tedy ustoupili od progresivních jednoplošníků a v roce 1923 začali stavět dvouplošník BH-8. Ve stejné době ve Škodě Plzeň zahájili licenční výrobu leteckého motoru Hispano-Suiza (Škoda) 8Fb o výkonu 220 kW a MNO vyhlásilo soutěž na stíhací letoun s tímto motorem. Avia se přihlásila s typem BH-8. Ze srovnávacích zkoušek s konkurenty od Aera a Letovu vyšla „osmička“ sice vítězně, ale vojáci měli ke konstrukci výhrady.

 

Avia BH-8
Avia BH-8 (Foto: WikiMedia Commons)

 

Beneš s Hajnem tedy BH-8 upravili podle požadavků a stroj dostal typové označení BH-17. Letectvo objednalo 24 kusů „sedmnáctek“, které do služby přišly během roku 1925. Jenže stoje měly opět spoustu neduhů a technických problémů, a tak další objednávky nepřišly. Na konci roku 1924 Beneš s Hajnem začali koumat nad novým strojem, který by z BH-17 vycházel, ale odstranil její problémy a byl by ještě výkonnější. Tak se začala rodit legendární Avia BH-21, symbol čs. letectva 20. let, první česká stíhačka, která umožňovala létat vysokou akrobacii a stoj, který naši republiku i letce proslavil v zahraničí.

 

Avia BH-17
Avia BH-17 (Foto: WikiMedia Commons)

 

První prototyp BH-21 byl hotov už na konci února 1925 a bezprostředně po dokončení jej tovární pilot Avie Karel Fritsch dostal do vzduchu. Hned od začátku se ukazovalo, že se zrodila stíhací hvězda s vynikajícími letovými vlastnostmi. Avia byla velmi obratná, na pilotáž příjemná a rychlá, maximální rychlost činila na tehdejší dobu úctyhodných 245 km/h. V březnu se prototyp dostal do rukou vojáků, kteří byli nadšeni. Vojenské zkoušky trvaly až do září 1925 a dopadly nad míru dobře. Už během nich ministerstvo národní obrany objednalo 66 kusů BH-21 místo původně uvažovaného jednoplošníku Avia BH-19. Nicméně brzy vyšlo najevo, že ani „jednadvacítka“ není úplně dokonalá. Trpěla hlavně problémy s palivovou instalací vyrobenou z duralu. Firma s ním neměla ještě dost zkušeností, takže svary na nádržích i palivovém potrubí praskaly. Vyskytly se i další provozní potíže, ovšem vše se podařilo poměrně rychle napravit.

 

Horší ovšem byl fakt, že BH-21 byla postavena z tehdy klasických materiálů, tedy dřeva, překližky a plátna. A jelikož stroje velkou část služby stály venku, konstrukce vlivem povětrnostních vlivů trpěla. Na druhou stranu však byla výroba levná a opravy mohli provádět technici přímo u útvarů. Avie si získaly oblibu jak u pilotů, tak u pozemního personálu a znamenaly velký pokrok v taktice boje i nácviku akrobacie. Do roku 1928 dostalo čs. letectvo celkem 137 Avií BH-21, což byl v tehdejší době nevídaný počet. Roli stěžejního typu pak BH-21 zastávala až do počátku 30. let, kdy ji začala nahrazovat Avia Ba-33.

 

Neméně důležitou kapitolou v kariéře „jednadvacítky“ bylo její působení ve vojenském letectvu Belgie. V roce 1926 vláda Belgie projevila zájem o BH-21 a v porovnávacích zkouškách s francouzskými letouny česká stíhačka uspěla. Proto belgická firma SABCA zakoupila licenční práva na výrobu „jednadvacítky“ a od roku 1927 vyrobila pro belgické letectvo celkem 39 avií, k tomu ještě musíme připočítat dalších pět kusů vyrobených firmou SEGA a jeden vzorový kus postavený přímo v Avii. V belgickém letectvu pak avie sloužily až do roku 1934.

 

Avia BH-21 Rudý ďábel Františka Malkovského - 3
Avia BH-21 Rudý ďábel Františka Malkovského (Foto: WikiMedia Commons)

 

Už bylo řečeno, že Avie BH-21 umožnily pilotům čs. letectva poprvé v široké míře cvičit vysokou pilotáž a akrobacii. A díky nim se u nás objevili první špičkoví akrobati, kteří Československo proslavili po celé Evropě. Symbolem se stal štábní kapitán František Malkovský se svým Rudým ďáblem – červeně zbarvenou Avií BH-21. Malkovský se se svým nepřehlédnutelným strojem zúčastnil mnoha akrobatických soutěží a předvádění po celé Evropě a vydobyl si nehynoucí slávu i neoficiální titul král vzduchu. Jeho Rudý ďábel byl speciálně upraven a zpevněn, aby dokázal létat na zádech delší dobu než standardní „jednadvacítky“, a tak mohl v roce 1928 Malkovský jako druhý na světě předvést obrácený přemet. Bohužel v roce 1930 při letecké exhibici v Karlových Varech svého Rudého ďábla nezvládl, havaroval a v troskách stroje zahynul.

 

štábní kapitán František Malkovský - 1
štábní kapitán František Malkovský (Foto: WikiMedia Commons)

 

Na Avii BH-21 začínali i další piloti, kteří se proslavili ve 30. letech možná dokonce ještě více než Malkovský, šlo především o slavné trio František Novák, Josef Hubáček a Petr Široký. Ti ovšem své nejlepší kousky později předváděli už na speciálních akrobatických Aviích B-122 a jejich variantách. I od Avie BH-21 vzniklo několik verzí. Například v roce 1934 MNO objednalo deset kusů odlehčeného typu s označením Bš-21, které sloužily pouze k výcviku vysoké pilotáže a neměly žádnou výzbroj.

 

Už v roce 1925 také vznikl jeden exemplář závodní Avie BH-21R pro rychlostní závod o cenu prezidenta republiky. Beneš s Hajnem použili pro tento stroj upravený motor HS 8Fb o výkonu 279 kW. A jejich úsilí se neminulo účinkem, pilot Karel Fritsch v závodě vyhrál, když na trati 200 km dosáhl průměrné rychlosti 300,59 km/h a na stokilometrové trati pak 301,33 km/h. Tyto výkony znamenaly nejen vítězství v závodě, ale také národní rekord a tehdy světově třetí nejvyšší rychlost. V roce 1926 pak v Avii do draku „jedenadvacítky“ zabudovali hvězdicový motor Bristol Jupiter IV o výkonu 316 kW a vznikla tak verze BH-21J. Ta pak předznamenala další povedenou stíhačku zavedenou do našeho letectva – Avii Ba-33, ale to už je jiný příběh.

 

Standardní Avie BH-21 poháněl ve škodovce vyráběný vodou chlazený osmiválec Hispano Suiza HS 8Fb o výkonu 220 kW, který používal tehdy v čs. letectvu běžné letecké palivo nazývané BiPoLi, což byla směs benzínu, benzolu a dalších příměsí. Výzbroj tvořily dva synchronizované kulomety Vickers ráže 7,7 mm umístěné nad motorem se zásobou 600 nábojů. Pilot měl k dispozici vyhřívaný oblek, padák i kyslíkový dýchač. Avia měla na délku skoro 7 m, rozpětí 9 m a prázdná vážila 764 kg. Maximální dostup činil 7700 m a dolet pak 550 km.

 

Fotogalerie

1 / 21 Otevřít fotogalerii

https://www.facebook.com/fandatv

Fokker Dr.I - 6

Na nejlepším trojplošníku 1. světové války létal i Rudý baron »

Na začátku prvního velkého konfliktu 20. století letadla sotva létala, na jeho konci už na nebi probíhaly zuřivé letecké souboje nebeských rytířů. Jedním z nich byl i slavný Rudý baron, který sedlal Fokker Dr.I. ... více»

Avia B-35

Tohle je nejlepší česká stíhačka všech dob »

Nejvýkonnější a také nejelegantnější česká stíhačka poprvé vzlétla v září 1938. To předznamenalo její tragický osud, jenž symbolizoval i osud první republiky. ... více»

orněný automobil Tatra OA vz.30

Obrněná tatra z první republiky »

Před druhou světovou válkou patřilo Československo k předním výrobcům vlastní obrněné techniky. Mezi podniky, kde se obrněnci vytvářely, pařila i kopřivnická Tatra. ... více»

obrněná drezína Tatra T-18

Obrněná drezína od tatrovky »

Kopřivnická Tatra, jež byla za první republiky součástí koncernu Ringhoffer, nevyráběla jen osobní a nákladní automobily, ale také letadla, vlaky a či obrněná vozidla. ... více»

Škoda PA-II

Obrněná želva od škodovky »

Československo patřilo v meziválečné době mezi přední výrobce vojenské techniky, a to platilo i pro tanky a obrněná vozidla. Jejich vývojem se zabývaly všechny velké strojírenské podniky jako Škoda, Tatra, Praga. ... více»

29 hlasů
Vaše hodnocení